Trophée des Montagnes je etapovým závodem ve Francouzských Alpách. Každoročně se koná v letním období, obvykle začátkem srpna. Pro většinu účastníků je to velká výzva, nejdůležitější závod roku či dokonce naprostý vrchol všeho sportovního snažení. Pro někoho jenom pět, pro jiné více než deset hodin sprintových závodů v extrémních vysokohorských podmínkách. Mnohaetapový závod v průběhu devíti dnů. Během nich čeká na běžce a jejich psy okolo sedmdesáti kilometrů s celkovým převýšením téměř čtyři tisíce metrů. Intervalové i hromadné starty, noční etapy, nechybí ani dětská kategorie. Někdy v horku, jindy v mlze či dešti. Canicrossový cirkus, cestující od jednoho horského střediska ke druhému. „Montána“ je taková Tour de France v canicrossu. Stala se nejnáročnější canicrossovou zkouškou na světě … „Vysoká škola canicrossu“.

Češi před Trophée des Montagnes 2012

Už jen necelý týden zbývá do zahájení letošní Trophée des Montagnes. V sobotu 4. srpna ve středisku Oz en Oisans začne další ročník soutěže prvním závodem Mini Trophée, po němž okolo 19. hodiny odstartuje úvodní etapa pro všechny kategorie dospělých (dlouhá 5,8 km). V letošním roce se „montána“ uskuteční v době konání letních olympijských her v Londýně, a bude tak jakousi „canicrossovou olympiádou“.

Mezi 122 přihlášenými v hlavní soutěži mužských a ženských kategorií najdeme i čtrnáctku českých reprezentantů, kteří se netají i těmi nejvyššími ambicemi.

Zeptal jsem se některých z nich, jak se na letošní soutěž těší, jak jsou na ni připraveni a co od účasti očekávají. Jako první své odpovědi prezentují dva z největších favoritů... Nicole Marešová a Michal Ženíšek.

Nicole Marešová

Jak se na letošní montánu těšíš?

Těším se moc... sice letos poprvé startuji za ženy a né za juniorky, ale nějak to snad zvládnu...

Jak moc nebo málo máš natrénováno?

Snažím se trénovat mnohem více než dříve, tak snad to bude znát.  

S jakým očekáváním na soutěž odjíždíš?

Očekávám super závod.

Koho považuješ za své největší soupeře?

Každého na trati... každý může překvapit nebo naopak....

S kterými pejsky budeš letos startovat?

Určitě s mladým psem Nickem... a koho vzít jako náhradníka, to se stále rozhoduji.  

Kolikrát jsi na montáně startovala?

Pouze v roce 2010.

Jakých výsledků jsi na soutěži dosáhla v minulosti?

Právě v tom roce 2010 jsem byla první, ale ještě mezi juniorkami.

S jakým výsledkem bys byla spokojena?

Hlavně dokončit závod bez zranění... ale určitě se budu snažit zaběhnout co nejlépe. A nechat soupeřky za zády.  

Michal Ženíšek

1. Jak se na letošní montánu těšíš?

Letos jede početná skupina z České republiky, tak se těším, že to nebude jen o honění se do kopce a pak zase dolů. Tedy doufám.

Jak moc nebo málo máš natrénováno?

K přípravě na tento ročník jsem přistoupil o trochu zodpovědněji než dříve. Tak uvidíme, snad se to někde projeví.

S jakým očekáváním na soutěž odjíždíš?

Doufám, že si kvalitně zazávodím. Bude letní počasí a české reprezentanty uvidíme na předních místech.

Koho považuješ za své největší soupeře?

Soupeřů bude jistě mnoho. S většinou se již známe, ale může překvapit i někdo nový. Jako třeba loni Pedro. Ale je to jedenácti etapový závod a tam se může stát opravdu mnoho věcí.

S jakým výsledkem bys byl spokojen?

Byl bych spokojen s bednou v celkovém hodnocení. Ale ještě mnohem raději bych zkompletoval řadu úspěchů a dovezl si konečně to zlato. Takže cíle nejsou moc skromné.  

S kterými pejsky budeš letos startovat?

Poběžím se Šňůrou… asi její poslední sezona, tak by si měla vychutnat to vytoužené „vítězství“... a s Bastou, ale ta začíná hárat, tak uvidíme.

Kolikrát jsi na montáně dosud startoval?

Letos tam jedu myslím po šesté... nějak ztrácím přehled. Ještě jsem nechyběl.

Jakých výsledků jsi na soutěži dosáhl v minulosti?

Hele, registruji pouze celkové pořadí, to je pro mě podstatné. Takže loni 2. a předloni 3. Jinak první tři ročníky jsem se vždy zranil.

Co dodat na závěr?

Základem je vyhnout se zraněním, což na této akci bývá celkem slušný slalom...

… příkré svahy neumožňují ani těm nejlepším proběhnout celou trať. Extrémní canicross, v němž si pod kopcem říkáte: „to se nedá ani vyjít, natož vyběhnout“. Náročné a nebezpečné jsou i seběhy, kde se projeví, nakolik je váš pes ovladatelný. Během soutěže síly ubývají, pozornost se snižuje. Ze závodění se stává rutina. Velice rychle si zvyknete na každodenní kolotoč závodění, koupání, odpočinku, venčení, napájení a krmení. Přátelská a pohodová atmosféra (pod taktovkou francouzských pořadatelů a za přispění diváků, závodníků a jejich doprovodu) však naprosto vyvažuje extrémní zátěž závodu.

Češi před Trophée des Montagnes 2012

Na „montánu“ jedou teprve podruhé. Už vědí, co od ní mohou očekávat. Byli by spokojeni s celkovým umístěním do desátého místa. Natrénováno sice moc nemají, ale do Alp se přesto těší. Tomáš Halada a Šimon Cipro…

Tomáš Halada

1. Jak se na letošní montánu těšíš?

Těším se už od loňského ročníku, takže moc!!!

Jak moc nebo málo máš natrénováno?

Málo, bohužel, trénuji přibližně měsíc, jelikož jsem měl únorový a po té květnový úraz… no, letos tragédie sama.

S jakým očekáváním na soutěž odjíždíš?

Že jedu na výlet s rodinou, která mi bude držet palce a fandit.  

Koho považuješ za své největší soupeře?

Asi Romana Čermáka, sice běží ve veteránech, to však nerozlišuju. Má skvěle natrénováno, a hlavně jsou s Puňťou výborní vrchaři.  

S jakým výsledkem bys byl spokojen?

Minulý rok jsem si přál být do 10. místa, a to jsem vybojoval, tak tentokrát třeba do 9. místa.

Kolikrát jsi na montáně startoval a jakých výsledků jsi dosáhl?

Jenom vloni, kdy jsem skončil celkově desátý a v kategorii čtvrtý.

S kterými pejsky budeš letos startovat?

Budu startovat s Altayem, s kterým bych rád odběhl všechny etapy.

V záloze však zůstává Wolfík.  

Altay je moc šikovný a pracovitý huskoun, tak věřím, že i letos mě podrží a všechny etapy si bude užívat stejně jako já.

Doufám, že se nikde nevymelu a dokončím závod bez stehů.  

Co dodat na závěr?

Děkuji všem sponzorům, rodině a kamarádům za podporu...

Šimon Cipro

Jak se na letošní montánu těšíš?

Moc. Parta +/- jako posledně (v roce 2010) a to tam bylo fakt dobře.

Jak moc nebo málo máš natrénováno?

Málo - ale říká někdo někdy něco jiného? Letos to ale fakt byla bída - dva měsíce mě už Petr Toncar z Rehabilitace Kateřina dává dohromady koleno, které celé jaro zlobilo. Zatím je jejich péče skvělá a úspěšná, tak doufám, že koleno vydrží a poslední dva týdny už mě nic nezastaví.

S jakým očekáváním na soutěž odjíždíš?

Největší očekávání vkládám do společných večeří - bramboráky po noční etapě v roce 2010 od Jiřky byly prostě úžasný.

Koho považuješ za své největší soupeře?

Seběhy.

S jakým výsledkem bys byl spokojen?

Do 10 místa celkově.

S kterými pejsky budeš letos startovat?

Letos, na rozdíl od posledního startu, to od začátku zkusím se Sagátou (ESP) a borderku Julii si nechám v záloze. Přece jenom je větší legrace řídit Hummer než Ford Ka.

Kolikrát jsi na montáně startoval a jakých výsledků jsi dosáhl?

Jen jednou - v roce 2010. Bylo to 17. místo celkově.

Trophée des Montagnes má několik zvláštností, kterými se liší od běžných canicrossových závodů (omlouvám se za ten výraz, připomíná mi to „běžný prací prášek“, ale nic lepšího mě nenapadlo).

Trať:  Běžný závod je obvykle součástí závodů psích spřežení, nebo se souběžně koná třeba se závodem v bikejöringu. Pořadatelé se pochopitelně snaží o to, aby trať byla bezpečná pro cyklisty, ale tím pádem je trochu nudná pro canicross. Na montáně se běží jen canicross (a na spřežení a cyklisty se tak nemusí brát ohled). Trať pak může vést po prudkých stoupáních a klesáních, po úzkých stezkách úbočí hor, přes kořeny, kameny a brody.

Jen canicross:  Na běžném závodě si běžec může připadat jako chudák. Canicross často startuje jako poslední kategorie, v době, kdy už je trať rozbahněna a rozježděna od spřežení, díváci už odcházejí a časomíra se těší, až to bude mít za sebou. Někteří musheři se na běžce dívají se směsicí soucitu (… chudák, musí běžet) a pohrdání (… tohle přece není žádné spřežení). Na TdM je canicross jediná a nejdůležitější disciplína, a to se stává málokde.

Hory:  V Alpách je prostě nádherně.

Etapy:  Délky etap jsou zvoleny tak, aby je uběhl normálně trénovaný běžec (zhruba od tří do deseti kilometrů). Kdyby byly dlouhé třeba okolo 20 km, jistě by soutěž nebyla tak populární. Přestože je poměrně snadné absolvovat jednu etapu, závod jako celek je neobyčejně náročný, zejména kvůli postupující únavě a možnosti zranění.

9 dnů:  Trophée des Montagnes trvá devět dnů (od soboty do příští neděle). To je dost na to, aby se člověku vyplatilo trmácet se tisíc kilometrů (na víkend bych tam nejel), a přitom to není tak moc, aby se to nedalo ukrojit třeba z rodinné dovolené.

Když to shrnu:  TdM je vymyšlena tak, že ji zvládne absolvovat i normální kondiční běžec, který chodí do zaměstnání, má rodinu, jednoho pejska a ne moc času na trénink. Je natolik náročná, že člověk se vrací s pocitem dobře odvedeného „extrémního sportovního výkonu“. Současně je výzvou i pro absolutní canicrossové špičky. Navíc je zasazena do nádherného horského prostředí. Není divu, že se jí každoročně účastní více než stovka závodníků všech věkových i výkonnostních kategorií se psy nejrůznějších plemen.

(Jan Burian)

Češi před Trophée des Montagnes 2012

Mnohé mají za sebou, ale letošní „montánu“ teprve před sebou. Patří k nejstarším účastníkům soutěže a už jen za to, že v ní budou startovat, si zaslouží uznání a obdiv nás všech…

Jan Jirák, Tomáš Eckschlager a Pavel Ženíšek

Jan Jirák

1. Jak se na letošní montánu těšíš?

Těším se dost.

Jak moc nebo málo máš natrénováno?

Natrénováno mám, finální přípravu ještě doladíme do odjezdu.

S jakým očekáváním na soutěž odjíždíš?

Po tom, co jsem viděl a absolvoval loni, budu očekávání ladit až před startem v OZ.

Koho považuješ za své největší soupeře?

Soupeři… myslím, že budou stejní jako před rokem. Nepředpokládám, že by se objevil ještě nějaký nový dědek.

S jakým výsledkem bys byl spokojen?

Chtěl bych na bednu, i když vím, že je to neskromné.

S kterým pejskem budeš letos startovat?

S českým horským psem Dominikem.

Kolikrát jsi na montáně startoval a jakých výsledků jsi dosáhl?

Vloni poprvé a skončil jsem čtvrtý v kategorii.

Co dodat na závěr?

No, hlavně návrat ve zdraví se spoustou zážitků, převážně hezkých, setkání se starými známými a navázání nových přátelství…

Tomáš Eckschlager

Jak se na montánu těšíš?

Původně jsem se těšil, ale postupně spíš dostávám respekt.

Jak moc nebo málo máš natrénováno?

Letos jsem naběhal na svoje poměry dost, ale je to dost málo. Teď už zbývá jen vyladit relaxaci.

S jakým očekáváním na soutěž odjíždíš?

Jedu poprvé, takže nemám očekávání.

Koho považuješ za své největší soupeře?

Z lidí, co znám se mi nikdo nevyrovná, vždycky všechny ženu daleko před sebou.

S jakým výsledkem bys byl spokojen?

Nebýt poslední a odběhnout ve zdraví.

S kterým pejskem budeš startovat?

Poběžím s borderou Wendy.

Co dodat na závěr?

Teď už nám může pomoct jen Pán Bůh.

Pavel Ženíšek

Jak se na montánu těšíš?

*Těším. Jedeme již po páté a je to pro nás taková příjemná rodinná dovolená, protože mimo loňský rok jsme tam pořád všichni... a s partou dobrých kamarádů je to fakt prima.*

Jak moc nebo málo máš natrénováno?

*Pokaždé, když Montana skončí, tak si říkám… natrénuju víc. Ale protože nemám morálku, tak se mi to nikdy nepovede. Ať se můj osobní trenér snaží sebevíc.*

S jakým očekáváním na soutěž odjíždíš?

*S očekáváním dokončit bez zranění mě i psa. Protože již po páté budu startovat se stejným psem Křenem, a zatím jsme měli to štěstí, že jsem s jedním psem dokončil všechny 4 ročníky bez problémů.*

Koho považuješ za své největší soupeře?

*Já osobně na Montaně žádné soupeře nemám. Pohybuji se kolem poloviny celého pole a tam už to všichni berou s úsměvem a s poplácáváním po zádech.*

S jakým výsledkem bys byl spokojen?

*Dokončit ve zdraví, být celkově v první polovině a ve své kategorii do 10. místa.*

Co dodat na závěr?

*Montana je úžasná v tom, že tam najde uspokojení jak vrcholový canicrossař tak i canicrossař turista, za kterého se považuji i já.*