Jdi na obsah Jdi na menu
 


5. 10. 2018

 

 

pulmaraton_kv_2017_mk3.jpg

 

 

Účast v Bostonu nejspíš nic nepřebije

 

 

Jméno a příjmení?

Miroslav Kratochvíl.

To se nezměnilo.

Pořád stejné.

 

Přezdívka?

Jestli mě nějak přezdívají, tak jen když u toho nejsem.

Ani tady nevím o změně.

 

Věk?

52.

Za chvilku už 55.

Od ledna běhám v kategorii šedesátníků,

i když mi šedesát ještě pár měsíců nebude.

 

Znamení?  Rak.

 

 

Rozměry?

177/82 (možná i tři).

Těch původních 177 už raději nepřeměřuju a momentálně se můžu pochlubit, že z 82 jsem se po usilovném boji dostal na 81.

Teď jsem se pro změnu po dalším usilovném boji dostal z 83 na 82. Ale mezitím jsem zažil i hubenější léta, což je v tomto smyslu překvapivě pozitivní charakteristika.

 

Vztah?  Ženatý.

 

Rodina?  Manželka a dvě dcery.

 

Rezidence?  Bydlím v bytě v Praze na Barrandově.

 

Zaměstnání, povolání?

Projektový manažer v IT.

V povolání nastala největší změna. Úplně jsem opustil IT a trochu se přeškolil, takže nyní jsem energetik/revizní technik elektro.

Toho zaměstnání, co jsem do něj vstoupil před pěti lety, se držím jako klíště. Rád bych se ještě pět let udržel, než jako správné klíště odpadnu.

 

Web?

Než to zapomenu

Lidská paměť je věc značně nespolehlivá. Když si některé zážitky zapíšu, třeba se mi tak snadno nevymažou.

Pořád existuje, i když jsem ho občas zanedbával. Teď se snažím o jeho vzkříšení, ale jde to ztuha.

Poslední rok jsem s webem moc nepokročil, ale pořád ještě žije.

 

Klub?

Sokol Hlubočepy.

Zůstávám jediným atletickým závodníkem Sokola Hlubočepy, který sice normálně existuje, ale už roky nemá žádné atlety. Ostatně když se já nazvu atletem, je to spíš drzost než cokoli jiného.

V Sokole Hlubočepy zůstávám pořád, jen jsem se trošinku posunul směrem k bafuňařině.

 

Jaký běžecký arzenál používáš?

Nohy (obuté).

Pořád běhám obutý. Minimalismus mě zasáhl jen z velké dálky.

Ano, pořád obutý, jen ty boty jsou nějak rozšmajdanější.

 

Která běžecká výbava tě v minulosti nejvíce zklamala?  Nohy.

 

Na kterou běžeckou výbavu nedáš dopustit?

Docela rád mám Asics a Adidas.

Žádná velká zklamání jsem v oblasti výstroje neprožil.

Tato úchylka trvá.

 

Kdy jsi začal s pravidelným běháním?  V roce 1999.

 

Tvé začátky v běžeckém sportu (kdo tě k běhání přivedl, co tě motivovalo)?  Děti a Mirek Fliegl.

 

Předchozí sportovní kariéra?  Fotbal – jen do dorostu.

 

Současné další sportovní aktivity?

Všechny ostatní sporty jen z gauče u zapnutého televizoru.

Nejsem pořád jen na gauči. Občas sedím i v křesle.

 

Největší sportovní úspěchy?

12 PIM maratonů a všechny PIM půlmaratóny v nepřerušené řadě.

Protože je krátce po PIMu, musím i zde aktualizovat odpověď. 15 PIM maratonů a všechny PIM půlmaratony v nepřerušené řadě.

Nepřerušenou řadu jsem sice loni přerušil, ale i tak mi počet absolvovaných PIMů stoupl na 18.

 

Největší úspěchy v běžeckých závodech?

Úspěch je vždy, když ve zdraví doběhnu.

To trvá. Mívám strach z výšek, a tak běhám opatrně, abych nemusel na bednu.

 

Největší sportovní zážitek?

Maraton v Aténách.

Zatím ho nic nepřebilo.

Jo, už ho něco přebilo. Splnil jsem si běžecký sen.

 

Tvůj nejtěžší závod?

PIM v roce 2009.

A víš, že už si ani nepamatuju, proč jsem maraton v roce 2009 hodnotil jako nejtěžší? Paměť je milosrdná, a to je skvělé. wink

Od té doby už na závodech bylo párkrát hůř. Ale když člověk doběhne, na to těžké rychle zapomene.

 

Nejlepší osobní dosažené výkony?

Maraton 3:16:59, půlmaraton 1:31:00, desítka 39:47.

Tak tady už se těžko kdy něco změní. Například v maratonu už jsem se stačil zhoršit o 40 minut.

Bohužel už si nově zapisuju jen nejhorší osobní výkony.

 

Proč se věnuješ právě běhání?

Můžu jej provozovat kdykoli, kdekoli a s kýmkoli.

Ani na téhle odpovědi se nic nezměnilo.

Trvá.

 

Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?

Dokud to půjde.

Pořád to ještě jde.

Trvá.

 

Co se ti na něm líbí či nelíbí?

Běh mi umožní vypnout a vyčistit hlavu.

To je zajímavé, teď se mi občas hlava vypíná i bez běhu …

 

Co ti běhání dává a co ti bere?

Dává mi kondici, sebevědomí, klid. Nebere nic …

Trvá.

 

Tvé nejoblíbenější závody?

Pražské kopce.

Na tom se nic nemění, jen mi vadí, že ty kopce jsou nějak příkřejší než dřív.

 

Jak často a jak moc trénuješ?

Čím dál míň, už jen volné běhy do cca 50 km týdně.

A tady se musím pochlubit. Už zase jsem si zkusil párkrát intervalový trénink a bylo to moc fajn. Škoda, že na výkonnosti se to neprojevilo.

Má tréninková morálka pozvolna upadá, ale v těch zdravotně lepších obdobích se pořád držím někde kolem 50 km na týden.

 

Tvůj zdravotní stav?

Docela to ujde.

Pořád ...

Sem tam se vloudí nějaká drobnost, ale pořád to jde.

 

Tvůj nejbližší velký závod?

Kunratická.

No přece ten nejbližší závod. wink Velké už jsou pro mě všechny.

Trvá.

 

Tvé cíle do budoucna?

Shodit pár kilo a zase se trochu dát do kupy.

Je to zvláštní, ale těch pár kilo chci shodit zase, jako když jsem stejný dotazník vyplňoval posledně.

To je stále platná odpověď. Vždycky, když se mě Franta zeptá, potřebuju shodit tak něco kolem pěti kilo.

 

Tvůj největší sportovní sen?

Jen ať chátrám co nejpomaleji.

Teď zrovna jeden konkrétní sen mám, ale když ho vyslovím, mohl bych se probudit ...

Asi už mám splněno. Účast v Bostonu nejspíš nic nepřebije.

 

Jak vypadá typický den v tvém životě?

To raději nechtějte zažít. smiley

Mé typické dny jsou pořád docela rušné a občas krušné, ale jsem rád, že takové jsou.

 

Tvé další koníčky?

Občas si něco napíšu pro radost, ale zjistil jsem, že můžu psát jenom o běhání.

Poslední dobou už nestíhám ani to psaní.

 

Co jíš a piješ nejraději?

Jím prakticky všechno.

... setrvalý stav.

Trvá.

 

Co nesnášíš?

Zakouřené místnosti. Naštěstí ubývají.

Ani si to neuvědomujeme, jaký pokrok nastal zrovna v téhle oblasti. Už prakticky nevím, co to zakouřené místnosti jsou.

 

Kdo (co) tě nejvíc zlobí?

Všichni kolem mě jsou hodní. Zlobím už jenom já, ale jen občas.

Trvá.

 

Přeješ si něco?

Pořád si něco přeju, ale mění se to. Tak raději nic nenapíšu, abych tu odpověď nemusel chodit každý den opravovat.

Trvá.

 

Co si rád broukáš?

Poslední písničku před vypnutím rádia.

Protože jsem přestal jezdit do práce autem, chybí mi písnička, která by uvízla v hlavě před zabouchnutím dveří ... a tak už si tolik nebroukám.

Autem jezdím čím dál míň a čím dál míň si proto broukám.

 

Tvé motto?

Motto jsem ještě pořád nedokázal vymyslet.

Trvá.

 

Máš nějaký příběh z natáčení?

Když se mi něco zaznamenáníhodného přihodí, snažím se o tom zmínit na blogu. Proto jsou mé zásoby příběhů z natáčení dočasně vyčerpány.

Mám jich tolik, že už je ani nestíhám zapisovat.

 

Co bys poradil případným zájemcům o běhání?  Zkuste to a nějakou dobu vydržte.

 

Pár slov na závěr?  Hlavní je, aby nás běh bavil.

 

 

Miroslav Kratochvíl

 

 

Zkuste to a nějakou dobu vydržte (12. října 2011)

Velké už jsou pro mě všechny závody (15. května 2014)

Účast v Bostonu nejspíš nic nepřebije (5. října 2018)

 

 

img_1852a.jpg