Jdi na obsah Jdi na menu
 


23. 9. 2011

 

 

img_8195.jpg

 

 

Běhat a nenechat se ničím

a nikým odradit

 

 

Jméno a příjmení:  Zdeněk Smutný

 
Věk:  54 let (1957)
 
Vztah:  ženatý
 
Rodina:  mám dva dospělé syny
 
Rezidence:  Nemojany u Vyškova na Moravě
 
Zaměstnání, povolání:
v současné době trenér a novinář na volné noze 
 
Klub:  AHA Vyškov a AK Drnovice

 

 

 

dscn1049.jpg

 

 

Jaký běžecký arzenál používáš?  Vše co se dalo vyzkoušet.

 
Která běžecká výbava (oblečení, obutě v minulosti nejvíce zklamala?
Čínské boty a oblečení.
 
... a na kterou nedáš dopustit?  Adidas. 
 
Kdy jsi začal s pravidelným běháním?  V 15ti letech.
 
Tvé začátky v běžeckém sportu (kdo tě k běhání přivedl,co tě motivovalo)?
Našel jsem si běh sám, protože mi vadilo, že v kolektivních sportech dřu na jiné a oni pak slíznou smetanu.
Otec jako bývalý ligový volejbalista a všestranný sportovec, zejména hokejista, nás doma vedl ke sportu a celkem nenásilně na rozdíl od toho jak jsem držel své syny u sportu já. Ovšem oni pak byli a mladší ještě je, vrcholoví sportovci a mladší syn se tím i živí.
 
Předchozí sportovní kariéra?
Od dětství hokej, narodil jsem se snad s bruslemi na nohou a z kuchyně chodil v bruslích přímo na potok, potom dál volejbal a všechny ostatní sporty.
 
Současné další sportovní aktivity?  Běh a cyklistika.
 
 
Největší sportovní úspěchy?
Žádné velké, protože mě vždy ve vrcholné formě odrovnalo zranění.
 
Největší úspěchy v běžeckých závodech?  To nijak nehodnotím.
 
Největší sportovní zážitek?
Veteránská mistrovství světa v běhu do vrchu na Dolní Moravě 2009 a letošní v italské Paluzze 2011.
 
Tvůj nejtěžší závod?
Veteránské mistrovství světa v Paluzze, nic těžšího jsem ještě neběžel.
 
Tvůj sportovní vzor?  Neměl jsem nikdy vyhraněný vzor.
 
Nejlepší osobní dosažené výkony?  Jsou slabé, není se čím chlubit.
 
 
Proč se věnuješ právě běhání?
Co si zaběhnu, to mi nikdo nevezme a jsem při tom sám sebou. Navíc se pohybuji pořád v přírodě a ta je součástí mého životního stylu.
 
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?  Dokud budu moct chodit.
 
Co se ti na něm líbí či nelíbí?
Líbí se mi pocit svobody a nelíbí jen to, že jak stárnu, jde to čím dál hůř.
 
Co ti běhání dává a co ti bere?
Dává mi pocit naplnění života a bere mi zdraví.
 
Tvé nejoblíbenější závody?
Odběhal jsem stovky závodů a líbí se mi všude.
 
Jak často a jak moc trénuješ?  Každý den a dle stavu těla.
 
Něco z tajů tvé přípravy?
Jedu vždy podle pravidelného celoročního plánu, který si připravuji sám jak pro sebe, tak pro své svěřence.
 
Tvůj zdravotní stav?
Jsem troska, pozůstatek vrcholového sportovce ne výkonností, ale objemem a náročností přípravy.
 
Dopuješ?  Endorfiny po závodě jsou mým největším dopingem.
 
 
Tvůj nejbližší velký závod?
Nevybírám velikost závodů, pro mě je každý velký setkáním s kamarády a prožitky, které se mi tam přihodí.
 
Tvé cíle do budoucna?
Běhat jak to půjde co nejdéle a nic neplánovat a psát o tom.
 
Tvůj největší sportovní sen?  Ty už se mi hodně dávno přestaly zdát.
 
 
Tvé další koníčky?  Trénování a psaní.
 
Co jíš a piješ nejraději?
Nevybírám si, protože je mi to naprosto jedno z čeho dodám tělu energii pro pohyb.
 
Co nesnášíš?  Alkohol, cigarety, drogy a zkorumpované a křivé lidi!
 
Co tě nejvíc zlobí?  Svinstvo a křivárna v tomto státě.
 
Jaké máš pocity?  Je mi z nich na zvracení.
 
Přeješ si něco?
Aby někdo pořádně u nás vymetl ten Augiášův chlév hlavně odshora a všichni dostali, co si zaslouží.
 
Co si rád broukáš?
Nic, nemám hudební sluch a tak nikoho neotravuji svými skřeky.
 
Co jsi o sobě ještě nikomu neřekl?  O mně se všechno ví.
 
 
Tvé motto:
Kdysi v mládí to bylo toto... Ron Clarke: Jedinou věcí, která mě uspokojuje tak, že mám pocit dobře vykonané práce, je trénink končící totálním vysílením.
 
Co bys poradil případným zájemcům o běhání?
Běhat a nenechat se ničím a nikým odradit, jedině pak se budou cítit svobodní a nezávislí na nikom a ničem v této společnosti, protože běh osvobozuje.
 
 
 
Pár slov na závěr?
Nejlépe teď vystihuje stav mé mysli můj upravený Werich:
 
Běh nám přináší mimo jiné také dobrou náladu.
Ta sice nevyřeší všechny naše problémy,
ale nasere tolik lidí, že stojí za to si ji udržet.
I proto tak často, hodně a tolik let běhám!
A proto běhejte taky, ať ty gaunery navrchu aspoň nasereme,
když už nemůžeme dělat nic jiného.
Ať vidí, jak jsou nám ukradení.

 

 

Zdeněk Smutný

23. září 2011

 

 

 

skenovn0003.jpg