Jdi na obsah Jdi na menu
 


29. 3. 2019

 

 

image1.jpeg.jpg

 

 

 

Vnímejte svého psa, on vám „řekne“,

jestli jdete tou správnou cestou

 

 

Jméno a příjmení?  Alena Zbožínková

 

Věk?  1984, ať trochu procvičíme závity

 

Znamení?  Býk

 

Rezidence?  malá, ale s velkou zahradou

 

Klub?  Musher club Český ráj

 

 

 

img_0609.jpg

 

 

 

Zaměstnání, povolání?  Zcela nekynologické - oblast AML/KYC, aplikuju kontrolní opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Prostě se šťourám v informacích a jdu až na dřeň wink

 

Sponzoři?  Dotuje mě vlastní já, za což si tímto moc děkuji.

 

Jaké vybavení používáš?  Takové, jaké vyhovuje mně a mým psům.

 

Kde trénuješ?  V lese, tam to mám nejradši.

 

Disciplíny, kategorie?  Všechno, co nás baví, canicross, scooter, skijöring, kolo. Mám štěstí na skvělé psy, co by mě tahali i na lopatě. Jen nejsou velikostně a výkonnostně srovnatelní, takže zatím kategorie s každým zvlášť.

 

Počet a plemeno psů?  Celý cirkus čítá 9 psů, od nejmenšího po největšího - papillon, kříženec jack russella, špic, kříženka bígla nebo foxe (asi?), belgický ovčák, kříženka chrta, kříženka staforda a dva eurohoundi.

 

Jména a věk psů?  Tuhle se mě ptali, jestli si je všechny pamatuju jménem. Pamatuju si je všechny včetně dat narození, jen věk tedy vždy dopočítávám, čas je neúprosný… Nejmladší feně jsou necelé 2 roky, nejstarší bylo 13 let.

 

Čím krmíš své psy?  Masem, přílohou, k tomu různé doplňky.

 

Tvé začátky ve sportu psích spřežení (kdo tě ke sportu psích spřežení přivedl, co tě motivovalo)?  Začala jsem v roce 2012, když jsem zahlédla běžet paní s fenkou maďara a řekla si, že by to byla fajn zábava pro mou 30 kg kříženku, kterou jsem nemohla pouštět na volno. Pořídila jsem opasek Grizzly, přivázala pevné vodítko s velkou fenou a malým psem na konci a jala se vytvářet něco jako běh. V březnu 2013 jsem se zúčastnila mých prvních závodů, kde nás bylo asi deset, měla jsem na sobě minimálně pět vrstev, pes neměl zrovna padnoucí postroj, ale já byla nadšená jak nikdy. Přes Železného psa a další akce to pak už jelo samospádem.

 

Předchozí sportovní kariéra?  Nenazývala bych to sportovní kariérou, ale od útlého věku jsem se rekreačně věnovala jízdě na koni, leč s bývalým dostihákem to občas úplná rekreace nebyla laugh Pak už přišly na řadu psí sporty.

 

Současné další sportovní aktivity?  Mnoho, furt někde lítáme.

 

Největší sportovní úspěchy, největší úspěchy ve sportu psích spřežení? Jestli mám brát jako kritérium medaile, poháry, tak takových lapačů prachu mám dost z různých sportů. Ale ono je větší úspěch být 10. mezi samými esy než vyhrát v kategorii o třech účastnících, záleží, jak to má člověk nastavené.

 

Největší sportovní zážitek?  Divácky velmi silný zážitek bylo Mistrovství světa v agility, které se konalo v Liberci v roce 2017. Z pohledu účastníka byl pak zvláštní pocit stát na startu TDM. Šla jsem hned v první lajně, koukala kolem sebe na všechny ty výborné týmy, hory všude okolo, a nemohla uvěřit, že tam fakt jsem.

 

Pamatuješ se na své úplně první vítězství?  To bylo v květnu roku 1984.

 

Tvůj nejtěžší závod?  A zároveň jeden z nejkrásnějších zážitků - poslední etapa TDM. Ta rozhodně není za odměnu a zadarmo. Spíš takový očistec před vstupem do Ráje laugh

 

Tvůj sportovní vzor?  Pro mě jsou velkým vzorem a inspirací všichni, co se i přes sportovní a životní úspěchy neberou příliš vážně a zároveň ochytřují i další nadšence okolo sebe.

 

 

image2.jpeg.jpg

 

 

Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?  Stejně jako u jiných psích sportů mě baví ta spolupráce a komunikace se psem.

 

Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?  Dokud za mě nerozhodne nějaká vyšší síla.

 

Co se ti na něm líbí?  Líbí se mi jeho snadná dostupnost. Vezmeš psa, sedák, vodítko a postroj a hurá vstříc společným dobrodružstvím. Samozřejmě to má i svá úskalí. Pořídíš dalšího psa, potřebuješ větší auto, začne tě bavit kolobka, chceš dalšího psa, začne tě bavit kolo, chceš dalšího psa, … Pak už se to pravda trochu prodraží laugh

 

Co ti tento sport dává a co ti bere?  Dává mi zvláštní pocit volnosti a při závodech na delší vzdálenost si neskutečně srovnám myšlenky. Občas mi bere sebedůvěru.

 

Tvé nejoblíbenější závody?  Největší hodnotu má pro mě trať, nejsou to ceny ani věcné dary, díky kterým si závody pamatuju. Zvláštní kouzlo pro mě má triatlon Železný pes a Prokopský nočník, ač paradoxně jsem tyto dva závody už nějakou dobu neabsolvovala. Asi je čas to letos napravit. smiley

 

Tvůj nejbližší velký závod?  MS FMBB, letos má pro mě mnoho přidaných hodnot. Startuji se svou vlastní maliňačkou, MS je v České republice, krásném Písku, a navíc v době mých narozenin. Pojedeme bikejöring, který ona miluje, a moc se těším. Pak nás čeká v srpnu Montána, lepší dovolenou si nedokážu ani představit.

 

Jsi musherka?  Já nevím, jsem?

 

Za co bys dala palec dolů českému mushingu?  Sem tam pociťuju, že pár stálic nahlíží na nás, obyčejné smrtelníky, tak trochu s despektem. Zatím se mi nepodařilo úplně přijít na to, proč tomu tak je. Možná proto, že v každém z nás se může skrývat potenciální konkurence? Není to však problém jen mushingu, to se vyskytuje napříč celým sportovním spektrem.

 

Jak často a jak moc trénuješ?  V rozumné míře a podle nálady. Nemám ráda stereotyp, co se běhání týče, střídám trénink se psy i bez psů. Pro psy je trénink i procházka, naběhají velké vzdálenosti. A minimálně dva dny v týdnu patří józe, ať si hlava odpočine.

 

Jak vypadá tvůj nejoblíbenější trénink a naopak ten, který tolik v oblibě nemáš?  Nejraději mám běhání se psy na volno a když v zápřahu, tak s Bíbou. Má 11 kilo, pomůže mi, ale zároveň mě nic nebolí a paty mi neslezou. Nemám ráda tréninky na oválu, ty moje hlava těžce nedává. Dneska mě třeba čekají kopce, ale ty mám zrovna ráda.

 

Kde hledáš motivaci anebo co tě žene pořád dál, zlepšovat se…?  Motivací jsou moji psi. Čím výkonnější budu já, tím méně práce budou mít oni laugh

 

Co předzávodní nervozita, týká se tě?  Týká, ale jak kdy a záleží, s jakým psem závodím a jaký jsem si nastavila cíl.

 

Máš nějaký předzávodní rituál nebo talisman pro štěstí?  Super je pozdrav slunci, hmotný talisman při závodech nenosím. Na cestách autem mě hlídá háčkovaný pejsek, který je kopií jedné z mých fenek.

 

Na co se nejvíc těšíš po závodě a co si dáš dobrého?  Po dlouhých závodech mě přepadává neskutečná chuť na brambůrky. Tak si v rámci úspory kalorií dám křupky. A hned potom ty brambůrky smiley

 

Tvůj zdravotní stav?  Našlo si mě drobné zdravotní omezení a chvíli jsem si musela dát od běhání pauzu. Mám nastavené nějaké limity, ale cítím se dobře.

 

Dopuješ?  Kofeinem.

 

Tvé cíle na nadcházející sezónu?  Chtěla bych zaběhnout lepší výsledky na srovnatelných tratích.

 

Tvé cíle do budoucna? Tvůj největší sportovní sen?  Chtěla bych jezdit dvojku, zatím to vždy z nějakého důvodu nevyšlo. Ale typickou dvojku s ESP ode mě nečekejte. Spíš vyrazím se dvěma malinami, špici nebo tak laugh

 

 

img_8425.jpg

 

 

Jak vypadá typický den v tvém životě?  Zazvoní budík a některý ze psů mi skočí na hlavu.

 

Která část dne je tvou oblíbenou?  Jakákoliv kromě rána. Ta nedávám.

 

Tvé další koníčky?  Ráda čtu. Jsem Kingova fanynka číslo 1.

 

Co jíš a piješ nejraději?  Sekanou s bramborovou kaší, tu bych mohla jíst pořád. A sushi. Jen je to teda sekaná z pohanky a sushi s avokádem.

 

Pivo nebo pivo?  Jelikož často řídím, tak leda nealko, ale pivo mě moc nebere.

 

Jaká jsi?  Zeptala jsem se doma. Prý jsem chytrá a kreativní (óóó) a pořád musím někomu pomáhat nebo někoho zachraňovat. A neustále pouštím nějakou hudbu.

 

Pomáháš ráda druhým?  No jo, pořád.

 

V čem jsi opravdu dobrá?  Dej mi úryvek písničky a vsaď se, že ji poznám.

 

Jaké máš zlozvyky?  Koušu si nehty, jo.

 

Kdy jsi byla nejvíc nervózní?  Před státnicemi.

 

Co nesnášíš?  Když mě někdo soudí a ani trochu mě nezná. A taky nedostatek vlastní kreativity a vymývání mozků.

 

Kdo (co) tě nejvíc zlobí?  Dost mě zlobí lidská hloupost, no a kdo měl kdy špice nebo maliňáka, ví, co dokážou. A představte si to v kombinaci.

 

Mluvíš sama se sebou?  Moc ne, ale pořád si něco zpívám.

 

Jaké máš dilema?  Dost existenciální. Denně bych snědla kila zmrzliny, ale čeká mě důležitý závod, na který potřebuju držet váhu. Je to každodenní boj a fakt to není lehké sad

 

Z čeho máš strach?  Z nemoci, ze stavu, kdy hlava chce a tělo nemůže.

 

Jaro, léto, podzim nebo zima?  Každé období má něco do sebe, nejraději bych měla v nížinách jaro a na horách zimu celý rok.

 

Dáváš si novoroční předsevzetí?  Ne.

 

Co si přeješ?  Přála bych si mít zase svou papillonku, o kterou jsem nešťastnou náhodou přišla. Všechny naše psy zbožňuju, ale ona byla moje spřízněná duše, a i v tak velké smečce mi moc chybí. Myslím, že každý, kdo měl někdy psa, resp. více psů, tomuhle rozumí. Někteří jsou prostě jiní, speciální.

 

Co nikdy nedokážeš? Čeho nikdy nedosáhneš?  Být lhostejná. A to je dobře.

 

Co tě vždycky rozesměje?  Video, kde jsou papoušci a dělají vylomeniny. Mám pro ně velkou slabost.

 

Kdy v životě jsi musela nejvíce „zabrat“?  Když jsem si toho na sebe naložila opravdu hodně – škola, organizace závodů, práce - a zradilo mě zdraví. Nu, dobře mi tak smiley

 

Tvoje oblíbená barva?  Zelená.

 

Kdyby sis mohla vybrat, kde bys žila nejraději?  Na nějaké farmičce.

 

Kdybys teď mohla být kdekoli, kde bys chtěla být?  Na horách, chtěla bych ještě na běžky, než sníh odtaje.

 

Na co se nejvíc těšíš? Sportovně anebo i jinak. Co ti udělá největší radost? Každý rok se těším na to, až bude slunce zapadat později a po zimě zahodím čelovku.

 

Na jaké filmy se díváš nejraději?  Mám ráda horory. Sice se pak bojím chodit potmě po baráku, ale stejně na ně koukám. Vřele doporučuju seriál Brickleberry, pokud nejste přízemní puritáni teda.

 

U čeho si nejvíce odpočineš?  U spánku.

 

Čeho si na lidech všimneš nejdříve?  Psa.

 

Co si ráda broukáš?  Já si broukám pořád něco, a když zrovna ne, tak něco poslouchám - k radosti i nelibosti těch, kteří se mnou tráví čas laugh

 

Máš nějaký příběh z natáčení?  Těch příběhů je tolik, že by prý vydaly na knihu. Budu o tom přemýšlet, na memoáry je přece jen trochu brzy.

 

Tvé motto?  Není mé, protože všechna chytrá motta už někdy někdo řekl. Mám dvě taková oblíbená. „Amatéři sedí a čekají na inspiraci, zbytek nás se prostě zvedne a jde pracovat.“ Nebo „Shit don't mean shit.“

 

Co bys poradila případným zájemcům o sport psích spřežení?  Jakákoli aktivita se psem je fajn pro obě strany a nejtěžší je první krok. Vnímejte svého psa, on vám „řekne“, jestli jdete tou správnou cestou.

 

Pár slov na závěr?  Díky ti, že jsi mě oslovil, a všem, kdo dočetli až sem. Užívejte života!

 

 

Alena Zbožínková

29. března 2019

 

 

 

img_4837.jpg