Jdi na obsah Jdi na menu
 


5. 3. 2012

 

 

ncj.jpg

 
 

Žijte pro psy a oni budou žít pro vás

 
 
 
Jméno a příjmení:  Petra Kolmanová
 
Věk:  18
 
Znamení:  Štír
 
Rodina:  milující a podporující
 
Rezidence:  rodinný dům
 
Zaměstnání, povolání:  studentka SŠ Polygrafické
 
 
 
Facebook:  Petra Kolmanová
 
 
 
Sponzoři: Na sponzory je ještě brzo, ale nikdy se neodmítají.  
 
Klub: Hanácký.
 
Jaké vybavení používáš:
Pro psa Manmat a Zero DC, pro sebe kolo Merida, vlastní nohy a několik osvědčených značek.
 
Kde trénuješ:
v našem okolí bohužel trénovat nemůžeme (do lesa se se psem nesmí, je tu množství asfaltek a naši vesnici lemují dvě řeky, přes které se dá dostat jen po frekventované silnici a abych nezapomněla - je to tu placka a na kopec tu nenarazíte), takže na tréninky musíme dojíždět do míst vzdálených 5-20 km. Tratě musím hodně střídat, aby neomrzely.
 
Disciplíny: Bikejöring a canicross.  

 

 

offca.rajce.idnes.cz.jpg

 
 
Počet a plemeno psů: 1 fenka, bernský salašnický pes.
 
Jméno a věk: Jessie, 5 let.
 
Jak a čím krmíš:
Krmím granulemi FirstMate, občas se přidá nějaké to maso, rýže, těstoviny.
 
 
Kdy jsi začala se sportem psích spřežení: 2009, závody od roku 2010.
 
Tvé začátky ve sportu psích spřežení (kdo tě ke sportu psích spřežení přivedl, co tě motivovalo):
Bohužel jsem neměla to štěstí narodit se do rodiny, kde by už byli psi. Cestu jsem si tak musela najít sama. Zkoušela jsem snad všechny sporty, co se dají se psem dělat. U některých jsem zůstala, a u některých ne.
U mushingu mě bavila ta jednoduchost, nemusíte se nic speciálního učit, jen zapřáhnete psa a užíváte si to. Možná si říkáte, že sportovat s berňákem nejde. Lidé znají tyto psy povahou jako naprosto úžasné, ale tělesnou stavbou jako nemotorné a pomalé. Jessie má oproti ostatním psům stejné rasy jednu obrovskou výhodu. Je poměrně malá, váží jen 27 kg (opravdu není podvyživená) a je neskutečně temperamentní. Navíc je pro mě výbornou zkušeností, že všechno nejde samo.
Musím poděkovat hlavně Markétě a Petrovi, kteří se mnou trénují a umožňují Jessie se neustále zlepšovat.
 
Předchozí sportovní kariéra: Ve sportovní kariéře nic významného.
 
Současné další sportovní aktivity:
Dogfrisbee, obedience, dogtrekking, cyklistika, plavání, in-line.
 
 
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení:
Chvíle, kdy Jessie na závodech podává výkony, nad kterými žasnu, a po celou trať táhne. Jiní lidé to u svých psů berou jako samozřejmost, já to beru jako tu nejlepší věc pod sluncem. Jessie mě učí radovat se
z maličkostí.
Ze závodů: Radíkov - 2. místo, 3. místo, Vroutek - 2. místo.
Každopádně úspěchy jsou pro mě více cenné, čím více je psů v kategorii.
 
Největší sportovní zážitek:
Když v závodě předjedeme haskouna. Je to pocit jako když na silnici ve Škodě 120 předjedete Octavii.  
 
 
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení:
Na závodech zapomenete na všechno, co se týká každodenního života. Zapomenete na práci, školu a stres. Všechno jde do ústraní a v tu chvíli nemáte na výběr nic jiného, než si užívat atmosféru a přítomnost psů
a skvělých lidí všude kolem vás. O to horší je potom odjezd domů, protože víte, že se musíte do toho běžného života zase vrátit.
 
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat: Nevzdám se ho.
 
Co se ti na něm líbí: Je to o adrenalinu, je to opravdový sport...
 
Co ti tento sport dává:
Dává mi ty nejlepší pocity, které můžete ze společně stráveného času se svým psem dostat.
 
Tvé nejoblíbenější závody: Tři Studně, Vroutek, Hradec Králové.
 
Tvůj nejbližší velký závod:
Radíkovský sprint (pokud se už zúčastním canicrossu, tak to bude velký závod).
 
Za co bys dala palec dolů českému mushingu:
Mrzí mě, že na Moravě není více závodů.
 
Jak často a jak moc trénuješ:
3 - 5x týdně, řídím se hlavně podle školního rozvrhu. V teplých měsících netrénujeme vůbec, kvůli přetěžování organismu. A pokud už jsme nuceni trénovat, tak jen krátké tratě a hodně ochlazuju vodou.
 
Něco z tajů tvé přípravy:
Podle mě není samotný trénink jenom o tom, že člověk zapřáhne psa, který není zahřátý. Žádný člověk nejde běhat, bez toho aniž by se rozcvičil. Proto dbám na pečlivé protažení svalů a zahřátí psa před tréninkem nebo závodem.
 
Dopuješ: To bych si nedovolila (kromě toho, co není zakázané).
 
 
Tvé cíle na nadcházející sezónu:
Dostat se na co nejvíc závodů a závodit v canicrossu.
 
Tvé cíle do budoucna:
Udělat maturitu, dostat se na vysokou školu a pořídit si smečku zatím nejmenované rasy.
 
Tvůj největší sportovní sen:
Sny nemůžu prozrazovat, pak by se nesplnily.
 
 
Jak vypadá typický den v tvém životě:
Začíná to vstáváním do školy, kde trávím tak 8 hodin denně a jsem ráda, když se večer v 5 hodin dostanu domů. Zbytek dne se starám o svoji zábavu. 
 
Tvé další koníčky: Fotografování, grafický design, hudba.
 
 
 

63990_10202269018246181_2139781512778965080_n.jpg

 
 
Co jíš nejraději: Miluju rýži.  
 
Co nesnášíš:
Nesnáším, když si lidi hrají na strašné borce a ubližují zvířatům.
 
Jaké máš pocity: Chci změnit svět.
 
Co si přeješ: Aby měl den 48 hodin + mám dalších 100 přání k tomu.
 
Co si ráda broukáš: Nic, o čem bych věděla.  
 
Tvé motto: Nesuď člověka, dokud jsi neušel míli v jeho botách.
 
Co bys poradila případným zájemcům o sport psích spřežení:
Určitě to, co radí ostatní. Přijeďte se podívat na závody, všechny zvídavé otázky vám určitě rád zodpoví kterýkoliv zkušený musher. A jděte do toho srdcem!
 
Pár slov na závěr: Žijte pro psy a oni budou žít pro vás.
 
 
 
Petra Kolmanová

5. března 2012

 
 
 
ghl.jpg