Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

 

 

Vypila by Botič

 

 

 

Tak už jsem tady zase. A budu vám chvilku vyprávět něco málo z toho, co mi nedávno povídal

 

 

Bylo to v minulých dnech, kdy oteplení, které bylo cítit ve vzduchu, se chystalo zanechat svou výraznou stopu na křehké sněhové pokrývce.

 

On se pomalu vnořil do nitra lesoparku a hned narazil na Milana (Krátkého). Ten právě končil své pravidelné sobotní ranní proběhnutí. O kus dál zase íla (Klimánek) organizoval jakousi akci pro malé děti.

 

Ale jeho kroky vedly na hráz přehrady. Tam se schylovalo ke čtvrtému běhu „Kamzíka“ (… když započítáme i ten nultý).

 

 

Čekalo na ně téměř šest kilometrů a to ještě za to prý museli zaplatit. Už nějak tomu přestávám rozumět. Raději si užívat psího důchodu a jít se jen tak trochu proběhnout. V lese je přece fajn.

 

Namaloval mi, kudy to vlastně běželi

 

 

trať O hostivařského kamzíka 2008

 

 

 

… no, to já běžet, tak bych asi potom vypila Botič! Ty kopce a k tomu ten sníh a někde i bláto. Promáčela bych si tlapičky.

 

Gábina Loskotová si na to vzala boty s takovýma hřebíkama. Na asfaltových úsecích si asi moc nelebedila a taky musela koukat, kam šlape, ale po loukách se jí běželo hezky alespoň to tak v cíli tvrdila.

 

A Jirka Chaloupka ještě na Gábinu prásknul, že příští rok chtějí zakoketovat i s maratonem aby vyšla z toho každoročního stereotypu. Tak ať jim to vyjde.

 

Byla tam i Vanda, ta co zpívá a běhávala s tou kočárkovou formulí, a spousta dalších běžců.

 

… a dál už vám nic neřeknu. Proč? No, přestalo pršet a šel běhat. Ani se mu nedivím. Vždyť povídání o běhu může být namáhavější než samotné běhání.

 

 

Vaše Bára

 

 

 

fb