Jdi na obsah Jdi na menu
 


27. 2. 2008

 

 

 

Chtěli ji předhodit koňům

 

 

 

Nejvyšším bodem Čerčanska je zalesněný vrch Čerčanský chlum dosahující nadmořské výšky 530 m. Pro někoho jenom krtinec, pro jiné docela namáhavá záležitost. Samozřejmě v případě, že se rozhodnou svižně uběhnout 4,5 km a překonat přitom převýšení 255 m.

 

 

Je tomu již více než deset let. V té době jezdil Vašek Krejsa do tohoto regionu na montáže a jednoho dne vyrazil se svou ženou Brigitou na vrchol „Chlumu“. Moc se jim zde líbilo. Nahoře se nejen pomilovali, ale také se Vašek rozhodl, že právě tady by měl být realizován další z „pražských kopců“. A tak se také stalo.

 

První ročníky se konaly na počátku léta, a bez Vaška. Běhal ultramaratony a jiné šílenosti, a v den konání závodu soutěžil na jiném místě. Přesto se vždy před víkendem, během kterého se závod konal, vydával na vrchol, aby připravil trať. Čekalo ho namáhavé prosekávání křovin v místech cílového stoupání.

 

Nepodařilo se mu totiž u stavitelů termínovek prosadit, aby se závod konal v únoru. Teprve od roku 2004 se Běh na Čerčanský chlum běhá v zimě. Jak si to Vašek od samého počátku přál.

 

Režírování samotného průběhu si tak v den konání letních závodů bral na starost Mirko Biško. Zimní ročníky již převzala na svá bedra Jarmila Zeidlerová.

 

 

Letos se na startu čekala stovka běžců. Jeden z vás nepřijel! Kterýpak to byl? Toho chybějícího stého nahradil pes.

 

Samotný start se pozdržel. Auto s cílovými rozhodčími, které vyjíždělo pod vrchol kopce, zapadlo do bahna, a rozhodčí museli zatlačit. Do cíle tak nedorazili v plánovaný čas.

 

Jarmila trpělivě držela na uzdě vzorně srovnané a připravené startovní pole. Dokonce jim dovolila si jít i chvíli klusat, aby totálně nevytuhlo. Vše sledovalo stádo koní, které od běžců odděloval pouze nevysoký plot. Někteří lichokopytníci pozorovali počínání závodníků s údivem, jiné to vůbec nevzrušovalo. Nebylo divu, že u některých běžců vzkvétala myšlenka předhodit ředitelku závodu koňům. Ta raději po jedenácti minutách vypustila běžce na trať.

 

 

Výhodou těchto závodů je, že metrem se zpátky nedostanete. A tak vás čeká poctivý výklus. Většina běžců využila možnosti nechat si odvézt autem své bundy a jiné svršky pod vrchol. Že by právě proto „přetížené auto“ uvízlo v blátě?.

 

 

 

fb