Skijöring a pulka byly lyžařské (sněhové) třídy závodů psích spřežení, kterých se počátkem devadesátých let mohl lyžař s jedním psem zúčastnit.

„Scandinavia pulka style“ byl název závodní třídy, v níž spřežení tvořil samostatný pes táhnoucí pomocí oje pulku (saně ve tvaru bobu požadované hmotnosti) a běžce na lyžích.

Vysoké nad Jizerou hostilo v roce 1992 účastníky mistrovství republiky. Zde jsem také poprvé viděl závod v pulce, a rozhodl jsem se, že do dvou let vyhraji mistrovský závod v této disciplíně.

Po dvou letech jsme stáli s devatenáctiměsíčním Beringem na startu mistrovství republiky v pulce. K závodu na Moldavě se prezentovalo na dnešní poměry neuvěřitelných dvanáct závodníků. Pro nedostatek sněhu byla trať zkrácena na 7,5 km a bylo rozhodnuto, že sobotní závod se poběží, a to nejen bez pulky, ale i bez lyží. Sobotní kolo jsme vyhráli.

Přes noc něco sněhu napadlo. Na ranním "musher mítinku" předstoupil Karel Deák a rozhodl za všechny: „Ať celá republika vidí, jaký jsme pulkaři!“ A bylo to. Naše většinou po domácky vyráběné pulky mohly začít plakat. Valná většina závodníků měla „stroje“ vytvořené z dětského bobu, v lepším případě opatřené dětskými sjezdovkami.

Startovalo se ve stanovených intervalech, v pořadí po sobotním závodě. Vyrazili jsme jako první. Úvodní část vedla po cestě a jeden hrb střídal druhý. Než jsem stačil sjet jeden, Bering včele našeho spřežení už mizel za dalším. A mezi námi skákala pulka.

Za chvíli z ní začaly odpadávat kousky plastu a s obavou jsem sledoval, jak z ní vylézají „střeva“, tedy zátěž k dovážení pulky do stanovené hmotnosti. Následoval výjezd na kopec a úsek po asfaltové silnici, kde sníh byl pouze na okraji (a také ne všude) a dalo se jet pouze soupaž (a někde jen po jedné lyži). Nastal další problém. Prošlápl jsem jednu ze svých oblíbených rossignolek. Závěr vedl po loukách a cestách, kde bylo více trávy než sněhu. Jel jsem častěji po jedné lyži než po obou. Makal jsem rukama a … ohnul hůlku.

Před cílem mě předjel Michal Marek s dvěma haskouny. Od Vysokého se totiž mnohé změnilo. Třeba to, že spřežení v pulce mohl tvořit tandemový zápřah několika psů.

Konečné pořadí v závodě, po součtu časů z obou kol, bylo na předních místech stejné jako výsledky nedělního závodu. Skončili jsme druzí za Michalem a před Vráťou Jerhotem.

Na příštích závodech jsem zaujal novými fisherkami a prošlápnutou lyži jsem řadu let používal jako učební pomůcku při výkladu o konstrukci běžeckých lyží.