Účast na domácích zimních závodech na sněhu by měla být (a povětšinou také je) tím toužebně očekávaným vrcholem celoročního snažení, a to jak pro ty opravdové mushery s menším či větším spřežením, tak i pro závodníky v disciplínách s jedním či dvěma psy. Nadšení závodníků i pořadatelů však často ničí vrtochy přírody.

Ne každý z organizátorů má takové možnosti, aby svůj závod pořádal v ideálním prostředí na dokonale připravených zasněžených tratích. Sněhové podmínky nejsou v místech pořádání závodů vždy vhodné, ba často ani takové, aby závody mohly být v předem určených termínech vůbec uspořádány. A to není jen obrázek současnosti, ale těmito nesnázemi se český mushing prokousává po celou svou více než třicetiletou historii.

Proto musíme často vzít zavděk tím, co nám matka příroda nadělí a pokusit se z toho mála vytvořit mnohdy neskutečné. Samozřejmě vždy především s ohledem na bezpečnost psů a samotných závodníků.

Sport psích spřežení nepatří k levným. Nic na tom nezmění ani skutečnost, že závodím jen s jedním psem.

Onehdá jsme vyrazili až do Beskyd. I když sněhová předpověď nebyla uspokojivá, pořadatel nás ubezpečil, že máme přijet.

Večer se na Pustevnách konal závodní „brífink“. Honza Valů (hlavní pořadatel) stál uprostřed hloučku mašerů a nás, kteří si tak neříkáme, a probíral možnosti. Stál jsem před ním, když prohlásil, že „skijöring se pojede, pokud to pan Burda schválí!“ Tenkrát jsme se ještě osobně neznali.

Druhý den se však závody nekonaly a my jsme na Pustevnách jen vyvenčili.

Podobně se nám vedlo i na dalších závodech, které se měly konat na Výhledech u Domažlic, a ještě hůře jsme dopadli jednou ve Vrchlabí.

Kategorie skijöring závody otevírala. Dostal jsem „číslici“ jedna, a jak bylo mým zvykem, několik desítek minut před plánovaným startem jsem se byl, tehdy v rozbředlém sněhu, rozjezdit. Když jsem se vrátil, dozvěděl jsem se, že závod byl přeložen na druhý den. A stejně se tak stalo i následujícího dne.

Ale personál místní hospody byl přesto velmi spokojen a ani my jsme moc nehudrovali.

K "dokonalosti" jsme venčení na závodech dovedli na Moldavě v Krušných Horách. Honza Tůma se po sobotních závodech vrací domů a v neděli přijede na druhé kolo. Tenkrát ještě bydlel v Praze a my se po sobotním kole vrátili do Prahy oba.

Druhý den jsme přijeli do hor, rychle připravili běžky a huráá ... na start. Na startu jsme však byli sami.

Druhé kolo bylo pro špatné sněhové podmínky zrušeno.

(2007)