Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

 

 

Naše třetí minicauserie

 

 

 

Ruce bych sekal

 

Pochybuji, že ti s holí chodící a z bídné penze žijící by cákali barvu po zdech. Těm o něco mladším bych zase přidělil spíše existenční starosti, tedy jak zajistit sebe či svou rodinu. Takže mi nezbývá, než obvinit ty, které již brzy čekají první pravidelně vydělávané peníze (seženou-li vůbec nějakou práci) nebo naopak možná dosud nepoznané zkušenosti s pracákem. Totiž nastupující generaci, označovanou též jako naše budoucnost.

 

Uff … až se mi z toho přirovnání přitížilo!

 

Je to asi všude stejné a většina z nás si už na podobné nechutnosti zvykla. Spousta nevinných objektů, dokonale označených a zmrzačených barvou sprejerů. Na rozdíl od lidí se sice mohou ze svých nemocí vyléčit (i když u některých už jde o nenávratně ztracené hodnoty), ale kdo by se s tím pořád opravoval. A tak na nás na téměř každém rohu či ze všech stran dobře viditelných míst vykukují stupidity nedávno či dříve vytvořené. Výtvory, jimiž někdo prokázal svou hloupost, nedostatek inteligence a duševní omezenost.

 

Přestože se z nastříkání graffitti stal trestný čin, přibývá více postříkaných fasád než odsouzených rádobyumělců-vandalů.

 

Sprejeři-amatéři „čmárají“ svoje klikyháky všude možně a většinou nechápou ani jejich význam. Srabové, kteří pod rouškou tmy či své kapuce tvoří nejnovější tag svého idolu. Svůj barák či auto by si takto určitě nevyzdobili. Možná si tím dodají odvahu a zvýší sebevědomí, ale mně působí bolest.

 

Zakomplexovaná malá děcka s touhou se konečně nějak zviditelnit. Koho z těch mladých zajímá nějaká estetika? A navíc … máme přece demokracii. Demokracie však není právo ničit …

 

Má mně jich být líto? Proč? Připadají mi jako psi, co mnohde zanechávají svou „stopu“. Ti však vědí, proč to dělají. Tito moderní teroristi historických památek na nich nechávají jen svůj ubohý exkrement.

 

Na místě bych jim ruce sekal.

 

(20. května 2009)

 

 

 

To zas máme na mushingu veselo

 

… gundersen či negundersen … mít jednoho či dva mistry … závodní řád či nezávodní řád nebo rozhodnutí STK … já viděl - on viděl … rozhodčí na plný či poloviční úvazek … kuchyňské hodiny, digitální hodiny či snad kukačky … sovětské stopky nebo čipovou časomíru … tažní či tažení psi … závody byly parádní nebo je mi z nich blbě … a co je nakonec rozhodující? Psí čumák nebo prsa českých mašérek?

 

(3. listopadu 2010)

 

 

 

fb