Jdi na obsah Jdi na menu
 


Od Baltu na laně

 

V období totality býval naším nejpopulárnějším pouličním prodavačem novin. Kamelot Pavel Briš. Nabízel Večerní Prahu v podchodu na Václavském náměstí a jeho zvučný hlas bylo slyšet už zdaleka. „Žili si dobře, ale z cizího. A to se nemá.“ Viděli jsme ho i v několika českých filmech.

Aleš Škorpil je bratrancem známého ultramaratonce Miloše Škorpila… nebo snad lépe: Miloš Škorpil je bratrancem Aleše Škorpila?

 

V revolučním roce jsme s Aldou a Pavlem závodili v Polsku. Zúčastnili jsme se kratšího triatlonu v Klodzku a o pár týdnů později společně vycestovali i na II. Miedzynarodowy Triatlon Ksiazat Pomorskich, který se konal ve Szczecine. Po absolvování středního triatlonu (v objemech polovičního železného muže) jsme se v pozdních odpoledních hodinách vydali na zpáteční cestu. Po několika kilometrech jsme přejeli státní hranici a po německé dálnici uháněli směrem k Berlínu.

Netrvalo dlouho a zastavili jsme. Autu se už nechtělo dále pokračovat. Marné bylo naše snažení i přemlouvání. Nezbylo než si stopnout nějakého řidiče a nechat se odvézt do nejbližšího servisu. Vlečeni na autolaně jsme dorazili k opravně, před níž jsme také přenocovali, a ráno svěřili vůz odborníkům. Auto se povedlo provizorně zprovoznit a my pokračovali dále. Ne dlouho, situace se opakovala. A znovu do nejbližšího servisu. Vše bylo marné. Našla se jedna dobrá duše, která nás odtáhla až na německo-českou hranici.

Zastavili jsme před celnicí na Cínovci. Rozloučili se s německým řidičem, který se vrátil zpět, a chystali se k celnímu odbavení. Pár minut po půlnoci se místním celníkům naskytla komická scéna. Tři zoufalci tlačili auto s třemi silničními koly na střeše přes státní hranici.

Kousek za „hraniční čárou“ jsme stopli dalšího řidiče. Tentokrát už českého občana, který použil dokonce i vlastní autolano a chystal se nás převézt přes České Středohoří. Nepovedlo se. Zničil si lano, zavařil auto a nás ponechal vlastnímu osudu pod vrcholem jednoho z kopců.

Byl jsem vyslán umístit na silnici výstražný trojúhelník. Mým spolutrosečníkům se naskytl úžasný pohled. Šel jsem proti jedoucím kamionům a ve vztyčených pažích držel trojúhelník. Samozřejmě obráceně - reflexní vrstvou k sobě. Už mě viděli sraženého v pangejtu.

Do Prahy jsme dorazili v časných ranních hodinách. Po více než čtyřiceti hodinách cestování, během kterých jsme ujeli téměř 500 km taženi na laně.