Češi před Trophée des Montagnes 2019

Je to můj největší vrchol v letošní sezoně

Jan Burian jr.

Proč právě „Montána“?

Je to ideální dovolená pro aktivní lidi a psy.

Proč právě Trophée des Montagnes 2019?

Tak už se z toho stala taková naše každoroční rodinná tradice.

Těšíš nebo bojíš?

Určitě těším.

S jakým očekáváním na soutěž odjíždíš?

Chtěl bych vylepšit své loňské umístění v konečném celkovém pořadí, tzn. dostat se do desítky.

Jak moc nebo málo máš natrénováno?

Nemám natrénováno moc, ani málo. Tak akorát. Pro mě je důležité nezranit se už před závodem.

Máš rád příkré výběhy, nebezpečné seběhy a místy až extrémní terén?

Ze všeho nejraději mám seběhy, na kterých i nejvíce stahuji časové ztráty z příkrých výběhů, které mi až tak nevyhovují.  Ale extrémní terén mám také rád.

Jak moc máš v oblibě hromadné starty?

Mám je raději než klasické individuální starty, protože už hned po doběhu vím, jak na tom jsem. Případně si při nich mohu hlídat své největší soupeře. A navíc je to i větší adrenalin.

Už jsi na Montáně startoval? A kolikrát?

Ano, startoval. Poprvé už v roce 2003. Pak v letech 2009, 2010, 2011, 2013, 2014, 2015, 2017 a 2018 (pokud si správně pamatuji). Celou „dospělou“ Montánu jsem absolvoval v letech 2014, 2015, 2017 a 2018. Předtím jsem startoval pouze v dětských kategoriích.

Jakých výsledků jsi dosud dosáhl?

Několikrát jsem byl na stupních vítězů v dětské a juniorské kategorii. Loni, kdy jsem závodil poprvé v dospělé kategorii, jsem skončil celkově na 11. místě.

Co zranění, vyhnula se ti?

Nějaká závažnější zranění, která by mi nedovolovala dokončit celou TDM, se mi naštěstí vyhnula.

Do kterého střediska se nejvíce těšíš a proč?

Asi do Oz, sedí mi tamější tratě (až na Alpette ).

Jaké to je vyběhnout si na l'Alpette?

Tak bolí to, ale člověk je nahoře odměněn pěkným výhledem. Musí však být pěkné počasí. 

Koho považuješ za své největší soupeře?

Za soupeře považuji všech dalších přibližně 250 závodníků, nelze nikoho podceňovat.

S kterými pejsky budeš letos startovat?

V plánu mám startovat jen s jedním psem, se svým evropským saňovým psem Emou. Pro jistotu mám však zapsaného i druhého psa, pointru Olu.

Jaké mají zkušenosti a jak dobře jsou ovladatelní?

Emě jsou tři roky a poběží své druhé TDM, občas se s ní „peru“ z kopce, protože zatím úplně dokonale neumí povel „za paty“ či „za mě“.

Je pro tebe Trofej hor výzvou či dokonce naprostým vrcholem tvého sportovního snažení?

Naprostým vrcholem bych to nenazýval, ale je to můj největší vrchol v letošní sezoně.

S jakým výsledkem bys byl spokojen?

V první řadě dokončit a ve druhé řadě umístění do 10. místa v celkovém pořadí.

Na co se nejvíc těšíš a čeho se nejvíce obáváš?

Nejvíce se těším na samotné tratě a jídlo. Nejvíce se bojím zranění a špatného počasí (zejména vysokých teplot a deště).

Je pro tebe Francie tou zemí oblíbenou či dokonce vysněnou? Navštěvuješ Francii rád?

Ano, Francie je mou oblíbenou zemí. Byl jsem tam již několikrát, nejen na TDM. Dokonce jsem se i několik let učil francouzsky.

Co bys dodal na závěr?

Nebojte se toho a určitě vyrazte. TDM se dá absolvovat i s jedním psem.