Češi před Trophée des Montagnes 2019

Dokud budu moct, chci být “u toho”

Alena Zbožínková

Proč právě Trophée des Montagnes 2019?

Vždy jsem o ní jen slýchávala a v roce 2018 jsme poprvé vyrazili. A já se jen utvrdila v tom, že dokud budu moct, chci být “u toho“.

Těšíš nebo bojíš?

Těším se. Bojím se jen veterinární přejímky. Máme vše připraveno, ale člověk nikdy neví.

S jakým očekáváním na soutěž odjíždíš?

Víceméně s žádným.

Jak moc nebo málo máš natrénováno?

Nemám natrénováno mnoho, věnovala jsem se jiným sportovním aktivitám než běhu, tak uvidíme. Neřeším čas, chci závod dokončit, i kdybych ho měla se psem dojít po čtyřech.

Máš ráda příkré výběhy, nebezpečné seběhy a místy až extrémní terén?

Seběhy ne, to je moje obrovská slabina, zato kopečky, ty můžu.

Jak moc máš v oblibě a jak zvládáš hromadné starty?

Nevadí mi, moje feny je zvládají dobře, jen si musím ohlídat, aby se jim nic nepřihodilo ze strany spoluzávodících psů.

Jakých výsledků jsi vloni na Montáně dosáhla?

Já už si to moc nevybavím, ale určitě si po závodě chci udělat takovou osobní srovnávačku.

Kdy jsi zažila nejkrušnější chvíle?

V poslední etapě. Člověk si sáhne na dno svých fyzických i psychických sil.

Co zranění, vyhnula se ti?

Ano.

Do kterého střediska se nejvíce těšíš?

Každé má své kouzlo, dost záleží na počasí.

Jaké to je vyběhnout si na l'Alpette?

Úžasné. A cestou se malinkato dá i kochat, jen se pak za vámi ozývá “aller, aller”, tak prostě musíte makat  

Když se řekne Trophée des Montagnes, jaké vzpomínky to v tobě vyvolává?

Byla jsem doslova uchvácena krásou hor. A taky ráda vzpomínám, jak při poslední etapě “domorodci” fandili u domečků, dávali napít pejskům a byli velkou morální podporou.

Máš nějaký příběh z natáčení?

Ano, na cestě tam nás ve Francii u mýtné brány zastavila kontrola, tvářila se dost nemile, my v autě xy psů a já už viděla, jak se hodinu zdržíme jen kontrolou pet passů - a tu mě napadlo na otázku “kam jedete?” přihrát odpověď “na Trophée des Montagnes”. Pan policista se uklonil téměř až k zemi, pokynul nám na šťastnou cestu a my zvesela pokračovali dál  

Koho považuješ za své největší soupeře?

Samu sebe.

S kterými pejsky budeš letos startovat?

S maliňačkou Calibrou a kříženkou Bíbou, stejně jako loni.

Jaké mají zkušenosti a jak dobře jsou ovladatelné?

Bíba má zkušenosti s běhy na delších tratích a je to vytrvalec. Je připravená o něco lépe než Calibra. Má však 11 kg, tak ji se mnou čeká velká fuška. Calibra je sprinter, má sílu, ale nevydrží dlouho. Trochu mě teď zlobila s nerespektováním povelu “pomalu”, ale snad už si zase vzpomněla a bude poslouchat, jinak jsem bez pat  

Jak plánuješ jejich využití v jednotlivých etapách?

První 2 etapy Calibra, 3. etapa Bíba, pak uvidím. Budu přizpůsobovat vše psům.

Je pro tebe Trofej hor výzvou či dokonce naprostým vrcholem tvého sportovního snažení?

Je to pro mě letos taková “dovolená”, odpočinek hlavy od náročné práce. Jedeme s přáteli a chceme si to fakt užít.

S jakým výsledkem bys byla spokojena?

Dokončit závod bez zranění psů a mého.

Na co se nejvíc těšíš a čeho se nejvíce obáváš?

Hrozně se těším na neuvěřitelně skvělou zmrzku ve středisku Auris. A obávám se, že ji třeba nebudou mít  

Je pro tebe Francie tou zemí oblíbenou či dokonce vysněnou? Navštěvuješ Francii ráda?

To nemohu říct, mám spíše oblíbená místa, nezávisle na zemi, ve které se nacházejí. Ale Francii navštěvuji ráda, to ano.