Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. 8. 2019

 

 

Češi před Trophée des Montagnes 2019

 

 

67345863_459750344877553_1661702205209575424_n.jpg

 

 

No je to, jak když mlátíš hlavou do zdi

a po hodině toho můžeš nechat

 

Jan Burian

 

 

39066532_10209854639481885_580173837430161408_n.jpg

 

 

Proč právě Trophée des Montagnes 2019?

Je to příjemná dovolená, když má člověk psy a k tomu má rád hory.

Jezdíme tam pravidelně, tak asi i trochu ze setrvačnosti.

A jiný podobný závod není.

 

Těšíš se nebo se bojíš?

Bojím se toho, že dřív nebo později si budu říkat "co tu sakra dělám, proč jsem se nejel válet někam k rybníku", jinak se spíš těším. Na dovolenou se člověk těší, ne?

 

Jak moc nebo málo máš natrénováno?

Vždycky je to málo. Ale co už...

Kvůli sešlosti věkem už tolik neběhám, jako dřív, bolí mě klouby, proto naběháno moc nemám. Ale to už lepší nebude.

Mám dost nachozeno a naježděno na kole a koloběžce, to se bude taky hodit.

Nedostatek běžeckého tréninku se snažím kompenzovat jinými sporty, tak to snad nějak zvládnu.

 

Máš rád příkré výběhy, nebezpečné seběhy a místy až extrémní terén?

Jasně. Kdyby ne, tak bych si vybral třeba nějaké závody v Polsku nebo u Kolína smiley

 

Jak moc máš v oblibě hromadné starty?

Hromadné starty jsou skvělé, adrenalin stříká z uší. Lidem i psům.

A k tomu ten kravál. To se musí zažít. I když každý den bych to asi mít nemusel.

Líbí se mi i starty po dvojicích nebo trojicích, člověk má hned od začátku s kým běžet, a přitom nejsou náročné na místo. Nemám rád individuální starty.

 

Kolikrát už jsi na Montáně startoval?

Poprvé jsme byli v roce 2003, tehdy se běhalo ve vedlejším údolí. Pak TdM pár let nebyla, nebo byla v omezeném rozsahu, myslím v roce 2007 ji zase obnovili jako týdenní závod. Za tu dobu jsme tam byli snad desetkrát, přesně nevím.

 

Jakých výsledků jsi dosud dosáhl?

Nejlíp jsem byl dvacátý celkově, ale v té době nestartovalo zdaleka tolik lidí, jako dnes.

Jinak jsem vždycky dokončil, zaklepu to.

Na TdM se na bednu nepodívám, ale kvůli umístění tam nejezdím.

 

Kdy jsi zažil nejkrušnější chvíle?

To jsou ty chvíle, kdy si říkám "co tu sakra dělám" (viz výše). Obvykle se vyskytují na začátku etap, když se běží do kopce. Ale běží všichni, tak musím taky.

 

Co zranění, vyhnula se ti?

Zaplať pámbu, vyhnula. Vždycky jen takové to běžné opotřebení, puchýře, vlk, nějaké bolístky, celková únava, obvykle je to do dvou tří týdnů dobrý.

 

Do kterého střediska se nejvíce těšíš a proč?

Letos do Villard Reculas, protože tam bude nová etapa. A taky je to hodně vysoko, to mám rád.

Mrzí mě, že letos nebude Villar d'Arene, bylo tam krásné bydlení i trať, ale asi už tam bylo dost průserů...

 

Jaké to je vyběhnout si na l'Alpette?

Skoro hodinu do těžkýho kopce... No je to, jak když mlátíš hlavou do zdi a po hodině toho můžeš nechat. Velmi příjemný pocit. Každýmu bych to přál.

 

Koho považuješ za své největší soupeře?

To se uvidí po prvních dvou etapách.

 

S kterými pejsky budeš letos startovat?

S osmiletou pointřicí Olinkou, která je spolehlivá a už to běžela. Střídat ji bude maďarský ohař Mikeš (7 let), taky zkušený, ale ne takový srdcař. Do kopce to bude slabší, z kopce nám to ještě poběží dobře.

 

Jak plánuješ jejich využití v jednotlivých etapách?

To budu řešit na místě. Mám oba zhruba stejně výkonné a chci, aby se oba proběhli. Jinak si Olču budu brát na techničtější etapy, protože je lehčí a obratnější, a Mikeše spíš do kopců, protože je silovější typ.

 

Když se řekne Trophée des Montagnes, jaké vzpomínky to v tobě vyvolává?

Vzpomínky? Dovolená. Vedro na kopci a úleva po těžkým závodě.

Ale ve mně to pořád vyvolává spíš očekávání.

 

 

39140968_10156727085799664_3684486051910385664_n.jpg