Jdi na obsah Jdi na menu
 


31. 7. 2019

 

 

Češi před Trophée des Montagnes 2019

 

 

s_vlajkou.jpg

 

 

Už cesta k cíli stála za to

 

Martina Wallcon

 

 

s_bronxem_v_kroji.jpg

 

 

Proč právě „Montána“ a už si na ní někdy startovala?

Někdo si vybírá závody podle toho, kde by mohl uspět, já si zas vybírám podle toho, kde můžu posunout své limity. Na běhání do kopců a z kopců jsem totiž antitalent a můj pes Bronx v kopcích také není zrovna tahoun. Montánu plánuji od naší první sezóny, kdy jsem se o ní dozvěděla, ale až letos se díky mým už odrostlejším dětem závod snad podaří konečně uskutečnit.

 

Těšíš se nebo pociťuješ i nějaké obavy?

Těším se na překrásnou scenérii francouzských Alp a na všechny naše souputníky. Letos to vypadá na opravdu skvělou výpravu včetně několika členů z našeho Musher klubu JCC (Linda Václavová, Markéta Myslivcová, Jiří Melecha, Domča Melechová, Alena Zbožínková a Lucie Šimáně).

Právě Linda je můj velký motivátor, bez kterého bych se možná na závod nepřihlásila (četla jsem tu, že kdybych se nepřihlásila, tak ona by to vzdala - hezky se doplňujeme). Obě bereme s sebou celou rodinu, a tak to pro nás bude trochu aktivnější společná dovolená. Motivují mě ale i jisté obavy, možná strachy a takovým přidruženým efektem či cílem, je překonání sama sebe a úspěšné dokončení TDM. K tomu mi dopomáhej Bronx a Halinka.

 

To je takový psí můstek na mou další otázku: S jakými pejsky plánuješ startovat?

S mým pětiletým Bronxem, křížencem výmarského ohaře a pointra, který má svou hlavu a táhne, kdy se mu zrovna chce a je mu to příjemné (on se jen tak nepřehřeje), což do kopců málokdy (a já mu rozumím). Původně jsem plánovala běžet jenom s Bronxem, ale varovala mě situace těsně před Dog Epic Race, kdy si Bronx ošklivě pořezal tlapku a my tak museli naši účast zrušit.

Týden na to jsem na prima soustředění Makej s Manmatem potkala Janu Královou, která mi se srdcem na dlani nabídla svojí pracovitou Halinku, osmiletou fenku Alaskana. A jelikož se taková senzační nabídka neodmítá, jede s námi i Halinka a já se díky ní na závod o to víc těším. Protože vím, že mě v kopcích nenechá ve štychu a kochat se alpskými štíty budu naopak s Bronxem.

 

 

32740291_10105790492573288_2655736866489237504_o--2-.jpg

 

 

Máš tedy nějakou strategii na samotné etapy, kterého psa kdy využiješ?

Ideálně kdyby existovala etapa, kdy to jde jen nahoru nebo etapa, kdy zase jen dolů. Tam bych měla jasno, s pracovitou Halinkou nahoru, se svéhlavým Bronxem dolů, protože i přesto, že je paličatý, tak s prosbou o netahání a během u nohy nemá problém.

Takže se budu rozhodovat zřejmě podle profilů jednotlivých tratí a samozřejmě podle psů, jak se budou tvářit na první etapy a hromadné starty.

 

To mi připomíná, že jsi známá svými eskamotérskými kousky při hromadných startech. Můžou se diváci těšit a zdravotníci připravovat na další?

Tak otřes mozku z hromadného startu na Horníku, kdy jsem po pádu (ono se v masce Wonder Woman neběží zrovna pohodlně) nevěděla, kde jsem a kam běžím (Bronx to naštěstí věděl) už mám za sebou. Od té doby jsem vytunila své pády, kdy se odrážím judistickým kotoulem o svůj největší sval a bez problémů tak můžu pokračovat v závodění.

Do Francie se to ale zřejmě doneslo, protože mě zařadili do poslední vlny, kde startujou nejméně ambiciozní běžci (rozuměj ti nejpomalejší), což by nám mohlo pomoci závod odstartovat bez exhibičních kousků v podobě parakotoulu.

 

Co bys dodala na závěr?

Moje motto je CESTA JE CÍL. A i kdyby se teď stalo cokoliv, co by mi zabránilo startovat nebo závod dokončit, nebudu se dlouho rmoutit, protože já si tu cestu užila! Letos se nám podařilo v rámci přípravy se zúčastnit hodně závodů a soustředění, absolvovat několik skvělých tréninků s různými parťáky v běhu či na kole (jo, umím padat i tam). To vše stálo za to, ten velký cíl mít. A jestli to nevyjde letos, vyjde to příště!

 

 

s_bronxem_v_tahu.jpg